EXKLUZÍVNE: Ministri SR a ČR o socializme: „Fungovaly kladka nebo šroub, protože ty fungují v každém režimu.”

17. novembra si Slovensko aj Česká republika pripomínajú Nežnú revolúciu,  Deň boja za slobodu a demokraciu. Komunizmus totiž na desaťročia výrazne ovplyvnil obe krajiny, kedysi aj spoločnú Československú socialistickú republiku. Obe krajiny si tento významný dátum, kedy sme začali písať novú históriu,  pripomínajú štátnym sviatkom.

DALITO oslovilo všetkých vrcholných predstaviteľov oboch štátov s otázkou :

Demokracia a sloboda sú nadovšetko, no nie sú len o právach, ale v prvom rade o povinnostiach. Na čo v demokracii najviac zabúdame a ak vôbec niečo v socializme fungovalo, čo to bolo?

Michaela Marksová, ministerka práce a sociálnych vecí ČR/ČSSD

„Zapomínáme vážit si demokracie jako takové. Rychle zapomínáme, jak to vypadalo v každodenním životě, když jsme ji neměli, když neexistovala svoboda projevu, nesměli jsme cestovat… Před pár dny bylo výročí Křišťálové noci. Zároveň ve Varšavě byla obrovská demonstrace lidí, kteří mimo jiné skandovali, že chtějí Polsko bez Židů. V zemi, kde byli téměř všichni Židé vyvražděni, v zemi, na jejímž územní stály ty nejhorší vyhlazovací tábory. To je naprosto hrozivé. Co se týče socialismu – lépe než dnes fungovala například sociální péče o děti ve školách, kdy se chodilo kolektivně na preventivní lékařské i zubařské prohlídky a ošetření se dostalo i dětem ze sociálně slabých rodin.“

Lucia Žitňanská, ministerka spravodlivosti SR/MOST-HÍD

„Na čo v demokracii najviac zabúdame? Že tu nie je a nemusí byť naveky a že sloboda jednotlivca sa končí tam, kde začína sloboda iného. Demokracia ponúka aj možnosť rýchlych a ľúbivých ciest, ale vybrať sa nimi môže znamenať aj koniec demokracie. Zvlášť, keď si dostatočne neuvedomujeme alebo zabúdame na to, že právo väčšiny nie je absolútne a vláda väčšiny je v demokracii obmedzená právami menšiny.“

Daniel Herman, minister kultúry ČR/KDU-ČSL

„V socialismu fungovaly jednoduché stroje,  jako např. kladka nebo šroub, protože ty fungují v každém režimu. Jinak byl ovšem socialismus tak absurdní společensko-politický experiment, že v něm doopravdy nefungovalo nic, a to ani samotná mašinérie totalitní moci. Udržována byla především trvalým strachem a posléze už jen stále zoufalejším flikováním děr, jimiž do shnilého podpalubí komunistického křižníku zatékalo. Svoboda a demokracie jsou obrovskými dary, velkým bohatstvím a štěstím. Pokud v současném demokratickém uspořádání naší společnosti na něco zapomínáme, pak na jeho nesamozřejmost. Ukolébáni bezmála třemi desítkami let svobody máme mnohdy tendenci domnívat se, že demokracie je perpetuum mobile či Fénix, stále znovu vstávající z popela. Nechodíme k volbám; mnohdy jediné veřejné dění, o které se zajímáme, jsou životy celebrit. Pojem demokracie se nebezpečně vyprazdňuje; problémem však je především to, že prázdný nezůstane dlouho. Láká nejrůznější manipulátory a populisty, aby ho naplnili jeho vlastní karikaturou. Vláda lidu se tak hrozí stát vládou demagogů, která k jejich postům vynese nevědomá, zneužitá masa znejistělých. Demokracie vyžaduje naši péči. Uvědomme si to, než bude pozdě.”

László Sólymos, minister životného prostredia SR/ MOST-HÍD

“Z hľadiska životného prostredia sa počas socializmu dalo spoľahnúť na jedno jediné: absolútny nezáujem režimu o životné prostredie a teda aj o zdravie obyvateľov. A napriek tomu, že je 28 rokov od pádu socializmu, dedičstvo z čias ‚plnenia plánu na sto percentʻ tlačíme pred sebou. Najznámejším príkladom sú envirozáťaže, ktoré v súčasnosti v rezorte intenzívne riešime. A práve výsledky neohľaduplného prístupu k životnému prostrediu za bývalého režimu sú lekciou, na ktorú by sme v demokracii určite nemali zabúdať.”

Ivan Pilný, minister financií ČR/ANO

“Demokracie je jako mince. Má rub a líc, práva a odpovědnost, práv se každý dožaduje, s odpovědností je to bohužel horší. Nejvíce zapomínáme na dialog. V politice a veřejném prostoru je plno siláckých řečí a prázdných výkřiků, ale málo dialogu, ve kterém respektujete druhého, vážíte si jeho názor a snažíte se dospět ke kompromisu. A nejde o vzletná slova, ale o praktické dopady, vezměte si třeba evidenci tržeb. Zákon se projednával dlouhé měsíce, ale od opozice jsme poslouchali jen agresivní výkřiky o balkánském supertunelu nebo koncentračním táboře, místo abychom věcně diskutovali o metodice a parametrech. Dnes bychom nemuseli nedostatky EET řešit výjimkami a úvahami o novele. K socialismu s nadsázkou říkám, že tehdy byly lepší filmové komedie, třeba kouzlu tvorby dvojice Svěrák − Smoljak se dosud nikdo ani nepřiblížil. Ale vážně, do doby společenského, ekonomického a politického marasmu, který panoval za normalizace a bohužel se podepsal i na dalších generacích, bych se v žádném ohledu vracet nechtěl. K dnešnímu režimu mohu mít výhrady, ovšem politická, společenská a ekonomická svoboda, kterou dnes máme, znamená hodnoty a možnosti, o kterých předchozí generace jen snily stejně jako řada lidí dnes v jiných zemích. Važme si toho, že my svobodu máme.”

Miroslav Lajčák, minister zahraničných vecí SR/Smer-SD

„Demokracia je predovšetkým o zodpovednosti za ochranu výdobytkov, ktoré sa nám podarilo dosiahnuť; je o pripomínaní si, že je krehká a má veľa nepriateľov; ale hlavne je o uvedomení si − v každej ďalšej generácii −, že nie je zadarmo. Jej cenou je dodržiavanie pravidiel, vyznávanie hodnôt a rešpekt voči právam vlastným i druhých. Ak je niečo, v čom naozaj značne zaostávame, tak je to vzdelávanie nastupujúcich generácií, ktoré dnešok považujú za samozrejmosť, pretože sa im nechce študovať minulosť. Pomáhajú tak spoluvytvárať hrozbu jej zopakovania, čoho dôkazom je okrem iného nárast popularity extrémistických strán v Európe.”

Stanislav Štech, minister školstva, mládeže a telovýchovy ČR/nominant ČSSD

„Funkční demokracie vyžaduje podmínky pro uplatňování práv, povinností a odpovědnosti. Mezi tyto podmínky patří nejen ústavní principy, formální právní záruky a soustava potřebných institucí.  Nejvíce zapomínáme na skutečnost, že jde také o podmínky materiální, sociální a kulturní. Co je platná svoboda pohybu tomu, kdo nemá ani na zaplacení nájmu nebo školy v přírodě pro své děti?  Co je platná svoboda slova tomu, kdo jím nevládne jako ti, kteří mají moc, a společnost mu nedá dost příležitostí, aby jeho slovo bylo slyšet?

Pokud se ptáte, co pozitivního bylo na socialismu, byla to podle mého názoru absence nadvlády konzumu.“

Peter Gajdoš, minister obrany SR/nominant SNS

„Mám pocit, že za socializmu si vedeli ľudia viac pomáhať a držať spolu. Dnes sa ľudia viac ‚stretávajú a komunikujúʻ cez chaty a sociálne siete a reálne vzťahy nahradili tie virtuálne. Potom sme v živote svedkami takých situácií, že niekto spadne na chodníku a namiesto toho, aby mu okoloidúci pomohol, zahľadený do mobilu prejde okolo. Myslím si, že v tomto to bolo pred ʻ89-tym trochu iné.“

Miloslav Ludvík, minister zdravotníctva ČR/ČSSD

„Osobně jsme se účastnil všech demonstrací za svobodu a demokracii od 28. 10. 1988. Svoboda a demokracie opravdu nejsou zadarmo; bohužel se mi zdá, že lidé na to stále častěji zapomínají. Především mi u řady lidí chybí umění převzít osobní odpovědnost za svá rozhodnutí. Jako by lidé zapomínali, jak dlouho nám svoboda chyběla a že je potřeba se zajímat o veřejné dění, mít vlastní názory, aktivně se snažit o jejich prosazování, být informovaní. To úsilí a chuť starat se o věci veřejné, to uvědomění si, že se velice rychle mohou stát věcmi, které se nás osobně  a přímo bytostně dotknou, to mezi lidmi dnes postrádám. Přestože někteří moji vrstevníci občas vzpomínají na období socialismu s jistou nostalgií, osobně nevím o ničem, co by v socialistickém Československu nějak převratně fungovalo. Snad jen systém důsledného utajování problémů, které stát opravdu měl, ten fungoval poměrně dobře. Vzpomeňme například na zavírání zdravotně či mentálně postižených do ústavů, aby nebyli na veřejnosti vidět. I to, spolu s mnoha dalšími vzpomínkami, pro mě ilustruje zrůdnost systému, kterého jsme se dokázali zbavit. Nepřipusťme, aby nás lhostejnost k veřejnému dění někdy znovu dostala pod vládu podobně zhoubného režimu!”

Dušan Chrenek, vedúci zastúpenia EK na Slovensku

„Demokracia nám priniesla hlavne slobodu, širší rozsah práv a ich lepšiu ochranu, ako aj väčší rozsah príležitostí pre náš osobný a ekonomický rozvoj. Dáva nám aj možnosť efektívnejšie sa podieľať na správe krajiny, čo so sebou prináša aj väčšiu zodpovednosť. Nie je to len o tom, že raz za čas môžeme hodiť do volebnej urny svoj hlas. Demokracia nás viedla aj k zjednoteniu Európy, čo je pre nás veľmi cenné. Európa si musela po stáročia prejsť vzájomnými vojnami, náboženskými konfliktami či útlakom menších národov, kým pochopila, že cesta k prosperite je založená na mieri, solidarite, rovnosti a garancii základných práv a slobôd pre všetkých. Pre Slovensko je dobre, že dnes patrí medzi vyspelé európske krajiny s vysokou kvalitou života a voľnosťou pohybu, štúdia či práce v celej EÚ. Ťažko jednoznačne pomenovať, čo nám demokracia vzala. Je to však systém, v ktorom si ľudia môžu slobodne zvoliť nedemokratické sily. Práve o to krehkejšia demokracia je  − stojí a padá na tom, ako si ju budujeme a staráme sa o ňu. Ak sa nebudeme zaujímať o veci verejné, ak sa nebudeme angažovať aj v tých najmenších komunitách, tak sila demokracie zoslabne. Tento otvorený a slobodný svet môže v ľuďoch vyvolávať väčší pocit neistoty, nedôvery a skepsy. Žiť v demokracii neznamená žiť v ideálnom svete. Vyžaduje si väčšiu zodpovednosť a väčšiu angažovanosť. Určite je to však najlepší systém, v akom sme kedy žili.“

TASR/Český prezident Miloš Zeman sa 17. novembra nezúčastní na oslavách Dňa boja za slobodu a demokraciu. Ako informoval jeho hovorca Jiří Ovčáček, hlava štátu “venuje tichú spomienku ako aktívny účastník 17. novembra 1989”. Podľa hovorcových slov sa prezident nezapojí do žiadnej kampane a nebude zneužívať výročie začiatku nežnej revolúcie na politické prejavy.