Kým u nás najlepší roky prosia o pomoc armády, u susedov pomáha od 90. rokov

Pri transporte orgánu je dôležitá každá sekunda. Všetko musí šliapať ako hodinky. Vždy ide o veľmi stresujúce chvíle pre každého, kto sa do transportu zapojí. O to viac expertov z transplantačného tímu na Slovensku mrzí, že to, čo je v iných krajinách normálne, o tom oni snívajú roky. O kvalitných autách a najmä o spolupráci s Armádou SR.

„To nie je problém súčasnej doby. Dlhé roky sa snažíme rezortu zdravotníctva vysvetliť, že by to celé malo fungovať inak. Každý to považoval za okrajový problém. No a potom by nám pomohlo jedno seriózne auto. Však my nepotrebujeme na prevoz orgánov ani defibrilátor, ani lôžko, ani kyslíkovú bombu. Vlastne nič. My potrebujeme sedadlo, ktoré ide rýchlo, či už je vo vrtuľníku, v aute alebo obrazne povedané v metre,“ povedal pre Dalito prednosta Kliniky kardiochirurgie LF UK a LF SZU MUDr. Michal Hulman, PhD. z Národného ústavu srdcových chorôb.

Ministerstvo zdravotníctva SR o problémoch vie.  Aj o tom, že spoluprácu s armádou v Českej republike už vyriešili v 90. rokoch minulého storočia.

„V blízkej dobe plánujeme uskutočniť stretnutia k tejto problematike s kompetentnými zástupcami za Ministerstvo obrany SR a Ministerstvo zdravotníctva SR,“ reagovala hovorkyňa rezortu zdravotníctva  Zuzana Eliášová.

Iný kraj, iný mrav

Kým to slovenský rezort vyrieši, český odberný tím rešpektovaného Inštitútu Klinickej a Experimentálnej medicíny (IKEM) si dlhoročnú spoluprácu s Armádou  ČR nevie vynachváliť. Veď transplantácie orgánov sú považované za jeden z vrcholov lekárskych výkonov. Iba pri jednom orgáne sa v istom momente musí zmobilizovať až 80 ľudí. V IKEM to majú na starosti koordinátori.  Riadi ich vedúca lekárka oddelenia odberov a transplantačných databáz IKEM doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc. . Tohto roku po prvý raz použili aj prístroj na transport bijúceho srdca, ktorý Slovensko nemá. Aj pri ňom asistovala česká armáda. Lekári sa po krajine prepravujú hlavne autami, menej už vrtuľníkmi či lietadlami. Vládnu letku síce nevyužívajú, ale armáda im pomáha vždy.  

„Transporty odběrových týmů realizujeme v režimu Letecké záchranné služby. Tato část je přímo pod dikcí Ministerstva zdravotnictví ČR. To má smlouvy s Armádou České republiky a Policií ČR,“ spresnila spoluprácu Eva Pokorná.

„Pokud není nemocnice dárce příliš vzdálená, využíváme přednostně automobilovou dopravu. Při delších transportech, kdy by byla doba ischemie orgánu (srdce, plic, či jater) příliš dlouhá a mohla by ohrozit i osud příjemce, využíváme letecký transport. Létáme vrtulníky i letadly. Nejčastěji z vojenského letiště Kbely v Praze,“ reagovala s tým, že členovia odberného tímu sa nemenia, strieda sa len posádka vrtuľníku či lietadla. Transporty autami z letiska do nemocnice zaisťujú už zdravotnícke prepravné služby.

Česi aj v noci

Na rozdiel od slovenských kolegov, českí sa v noci presúvajú bežne. „Ano, řada odběrů i transportů probíhá i v noci,“ vysvetlila špecialistka, ktorá musí s kolegami zabezpečiť transport za pár hodín.

„Lítáme například s vojáky, kteří jsou velmi pohotoví. Do dvou hodin jsme schopni letět,“ vysvetlila spoluprácu s armádou. Odber prevažne vykonáva tím z transplantačného oddelenia, kde zákrok aj budú realizovať. Nie je to však pravidlo.

„V případě odběru a transplantace srdce i plic téměř vždy odběr provádí tým centra, které bude orgán transplantovat. Jedním z hlavních důvodů je nejen chirurgická erudice, ale i velmi omezený čas doby ischemie orgánu a tým vracející se s orgánem je ve velice úzkém kontaktu s kolegy, kteří jsou u příjemce a detailně vše plánují a synchronizují. U jater ve většině případů odebírají orgán chirurgové místního transplantačního centra. Podmínkou je zkušenost s odběry a transplantacemi a vzájemná důvěra. Na kvalitě odběru závisí potom i osud příjemce,“ vysvetľuje expertka z IKEMu.

„Do vzdálenějších nemocnic například v Olomouci, Ostravě nebo na Slovensku si tedy létáme pro orgán my. Často letíme s vojáky, se kterými je vždy radost spolupracovat, kolegové z Brna zase létají především s Policií ČR. Sanitkou například cestují ledviny,“ hovorí Eva Pokorná s tým, že ľudské orgány sú vzácne a čakačky v krajinách plné.

Najlepšia spolupráca so Slovenskom

Lekárka priznáva, že každá krajina sa musí správať aj recipročne. Najlepšie sa im na základe medzinárodných pravidiel spolupracuje so Slovenskom. „Když máme urgentního čekatele, tak se na Slovensku ptáme. Stejně tak se ptají Slováci a případně nám nabízejí orgány, pro které nemají příjemce. Pokud zjistíme, že nemáme pro orgán využití, nabídneme ho v rámci mezinárodní spolupráce jiným státům,“ prezradila vedúca lekárka odberového tímu IKEM, ktorá nás odkázala aj na reakciu českých vojakov v článku Zázraky medicíny.

Ani po rokoch to nie je rutina

Českí vojaci na preprave orgánov spolupracujú s lekármi už od 90. rokov minulého storočia.  

„Lety ve prospěch transplantačního programu jsou nedílnou součástí úkolů, které letecká základna Praha-Kbely zabezpečuje. Nedá se hovořit ani o zpestření, ani o rutině. Je to přepravní úkol jako každý jiný. Ve speciálních boxech lékařské týmy přepravují zejména hrudní orgány, jako jsou srdce, játra nebo plíce. Nejvíce se pro tyto účely využívá letoun L-410. Kromě něj přepravuje lékařské týmy také letoun CASA C-295M, do letošního srpna letoun Challenger Cl-601 a vrtulníky W3-A Sokol a Mi-17.

Letecké posádky a technický personál jsou cvičeny tak, aby neztratily ani minutu drahocenného času. Pro tato specializovaná pracoviště držíme čtyřiadvacetihodinovou pohotovost, přičemž lékařské týmy s orgány přepravujeme zejména v nočních hodinách nebo za snížených povětrnostních podmínek, kdy není schopen tuto službu poskytnout nikdo jiný. Specializované zdravotní týmy přepravujeme nejčastěji do Mošnova, Olomouce a Brna.

Mimo Českou republiku je to Bratislava nebo Žilina. Nejvzdálenějším místem přepravy orgánů jsou Košice. Loni jsme uskutečnili celkem dvacet šest letů ve prospěch transplantačního programu pro IKEM, Fakultní nemocnici Motol a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno. Transplantovaný orgán musí být doručen k pacientovi co nejrychleji. Po odečtení dvou až tří hodin samotné operace by bez letecké podpory tohoto úkolu byli lékaři schopni jen stěží jej zvládnout a každoročně by řada transplantací orgánů nemohla být z časových důvodů vůbec realizována,“ hovorí v článku Zázrak medicíny kpt. Mgr. Zuzana Špačková, tlačová hovorkyňa  24. základne dopravného letectva Praha-Kbely.

A presne o tomto snívajú aj slovenskí experti, ktorých výkony patria medzi najťažšie, ktoré na Slovensku robíme.

Aj počas pandémie inak

Na pandémiu koronavírusu doplatil aj transplantačný program na Slovensku. Prednosta Michal Hulman priznal, že počet transplantácii sa znížil najmenej o tretinu. Chýbali lôžka.  

„Na pandémiu doplatili životom nielen ľudia, ktorí nešli na transplantáciu, ale aj takí, ktorí potrebovali kardiochirurgické výkony. Čakacia doba sa predĺžila  z troch na 10 – 11 mesiacov. Samozrejme, že sa stalo, že niektorí počas čakacej doby zomreli. To ale nie je len problém Slovenska,“ uviedol  prednosta, ktorého tím v priemere transplantuje medzi 20 až 25 sŕdc ročne.

V Česku je opačná situácia. „I  přesto, že pandemie ovlivnila život všech, počty transplantací srdce v ČR se v posledních letech nemění,“ potvrdila Eva Pokorná z pražského IKEM. V susedov v minulom roku zapísali dokonca rekordný počet všetkých transplantácií. Napriek pandémii chirurgovia vymenili celkovo 542 orgánov, o dva viac ako v roku 2019. 66% z nich urobil práve pražský IKEM.

(Ak vás tento článok zaujal, redakcii Dalito.sk môžete darovať kávu)