Učí, že s minimálnym platom + na ruku, kvalitný hotel nedáte

Vyrastala na horách, v šestnástich rokoch spoznala jeden z najlepších pražských hotelov a časom si čoraz častejšie tykala s hotelovým manažmentom. A dnes? Má vlastný biznis, teší sa z rodičovských povinností a predovšetkým má prácu, ktorá ju neskutočne baví. Radka Telyčková pomáha hotelierom ísť stále tým správnym smerom –  ku klientovi.

V súčasnosti sa Radka Telyčková prostredníctvom svojho projektu venuje revenue manažmentu a školeniam v tejto oblasti. Stále hľadí predovšetkým vpred, hoci niekoľko profesijných  míľ má už za sebou.

Za to, že sa Radka profesionálne upísala hotelierstvu môže už jej detstvo. Rodičia prevádzkovali horské chaty a ona podvedome vnímala atmosféru s tým spojenú. Rozhodnutie o strednej škole preto nemohlo byť iné ako hotelová akadémia.  „ Až dokončím školu a získám zkušenosti, mohu rodinný podnik převzít. Nikdy se tak nestalo − kromě té lásky k hotelnictví. To mě drží doteď a musím se hodně usměrňovat, abych myslela také sama na sebe, nejen na klienty.“

Najskôr klienti 

Z hotelovej akadémie smerovali Radkine kroky priamo do hotela top hotela v Prahe. Mala sviežich šestnásť, a ako šikovné mladé dievča sa rýchlo naučila po anglicky. Už o tri roky neskôr postúpila a získala pracovnú pozíciu na rezervačnom oddelení hotela. „Anglicky jsem uměla lépe po telefonu než face to face. To jsem se učila na studiích v Austrálii. Vysokou školu jsem začala studovat během práce a získala stipendium v Austrálii na půl roku.“

Vrátane praxe bola Radka súčasťou hotela okrúhlych desať rokov. Jednoznačne tá najdôležitejšia škola jej života. Neskúsiť však novú príležitosť by bolo pre ambicióznu Radku veľkou škodou. Práca v cateringovej firme ju naučila opäť niečo nové. Výrazy ako food cost, event managment, timing, to všetko boli pojmy, ktoré v tom čase tak trochu objavovala.  „Tam jsem uplatnila všechny svoje obchodní dovednosti a prodejní zkušenosti, vyjednávání, cenovou politiku, marketing – prostě všechno.“

Po krátkom čase prišlo však niečo, čomu sa hovorí  „to pravé orechové“ a hoci to na začiatku Radka ešte netušila, čakalo na ňu jedno úžasné zistenie. Po dvoch rokoch v cateringovej spoločnosti dostala možnosť stať sa súčasťou novootváraného hotela. „Takže jsem dostala do ruky čistý nepopsaný list a musela nastavit s kolegy vše − od provozu po obchod, cenovou politiku, technologii, nastavení rezervačních systémů atd. Musela jsem často dělat kompromisy a technologii0 ‚ohnout nebo neohnoutʻ cenovou politiku, abychom dosáhli toho, co jsme potřebovali.“

Radka mala v tom už nemalé zručnosti a vedomosti, ktoré jej umožnili plnohodnotne sa realizovať. Môžeme poeticky povedať, že tak  ako sochár, keď tvorí svoje dielo, tak aj pod jej rukami dostávalo niečo vlastnú podobu cez všetko, čo vedela o revenue, technológiách v hotelierstve či marketingu.

„Tam jsem zjistila, že mě neuvěřitelně baví tahle práce.  A jak moc mě baví! Revenue, čísla, trénink, předání informací dalším lidem, naučit je to, co vím já, abychom to všichni dělali lépe, posunuli se. Také naučit se najít řešení při  jakémkoliv problému, který vyvztal …“

Fertig! Koniec! Už nikdy viac!

KONIEC, FERTIG, THE END a hotelierstvo už nikdy viac. Že tieto slová zazneli v nejakom z Radkiných zlých snov? Nie, bola to skutočnosť a v tom čase okorenená  ešte aj o problémy v súkromnom živote. Čiže nielen odchod z hotela, ale aj rozchod s manželom.

„Když se mě maminka ptala, co budu dělat, já řekla jenom jediné, dám si šest měsíců prázdniny a pak se uvidí.“ No niekedy aj práca lieči. Bývalí kolegovia Radke príliš oddýchnuť nedali a neustále sa jej množili ponuky na revenue tréningy, vraj len tak, vo voľnom čase. A ona, ako sama seba počastovala – magor, ponuky prijala, veď  ten voľný čas mala.

Takto si hotelierstvo Radku v podstate samo opäť pritiahlo k sebe. „Přidal se k tomu celosvětový trend sociálních sítí a spolu s mojí současnou obchodní partnerkou Jarkou Alenovou jsme z USA přivedly do Prahy Lucii Hys, která v té době spravovala Facebook a Twitter účty. Udělaly jsme společně první otevřené školení. Celkem se na toto školení přihlásilo asi 130 hoteliérů přes majitele, ředitele, obchodní a marketingové manažeri. Tím začalo to, co nyní děláme už téměř sedm let.“ Školili ako o život, no nič sa nedialo pod tlakom, všetko bolo presne tak, ako malo byť.

Investovať do vlastných ľudí

A ako to Radka vidí s dnešnými hotelmi? Ako hovorí, môžete mať super moderný hardware v podobe najlepšieho vybavenia, úžasného dizajnu, ale bez jeho hybnej sily − softwaru to nepôjde. Všetko je totiž o ľuďoch, o zamestnancoch. A tu vyhráva podľa Radky komunikatívnosť, proaktívny prístup a ľudskosť. Tú musia mať samotní zamestnanci v sebe a musí vychádzať priamo z nich. Podstatná je však ešte jedna dôležitá vec: „Investovat do vlastních lidí! A to znamená, že s minimální mzdou + zbytek výplaty na ruku kvalitní hotel opravdu nevybudujeme.“

Personálnu otázku vníma Radka aj ako jednu z najčastejších chýb našich hotelierov. Posteľ totiž, ako hovorí, nájdete v každom hoteli, ale jeho duša v podobe ľudí je to, čo pomáha vyniknúť. Byť hotelierom nie je otázka dostatku peňazí na zriadenie hotela. Je to poslanie a ľudia, ktorí to robia, nemôžu byť roboti bez citov, upozorňuje Radka.

Autenticky a zároveň naozaj veľmi peknou formou prirovnania zhŕňa  všetko to, na čo upozorňuje pri personálnej otázke:  „Představte si, že hotel je jako váš domov. Co uděláte jako první, když k vám domů přijede návštěva? Srdečně se pozdravíte, nabídnete jí kávu, vodu nebo čaj. Necháte svou návštěvu posadit, poklábosíte o tom, jaká byla cesta a pak řešíte formality… Podle zákona formality v hotelu musíme vyřešit před ubytováním hosta, to však nic nemění na tom, že projevíte lidskost, potěšení z další návštěvy, radost, že svou návštěvu opět vidít. To je to, co odlišuje , to je ten hnací motor, proč menší ubytovací zařízení v této oblasti vyhrávají.“

Hotel ako domov

Radka hovorí, že áno, napríklad v malom rakúskom penzióne, chod ktorého má na starosti celá rodina, vás privíta veľakrát práve jeho majiteľ a má na vás viac času, no je potrebné vnímať podstatný rozdiel medzi takýmto zariadením a veľkým hotelom. „V 5* hotelu, který má 500 pokojů, to funguje jinak. Jen si představte denně třeba 200 příjezdů…  máte za sebou třetí den směnu na recepci a máte odbavit takové množství klientů. Člověk není robot. Proto menší ubytovací zařízení v této ‚soutěžiʻ vyhrávají. Tyto velké hotely jsou na druhou stranu často garantem kvality skrze mezinárodně uznávanou značku, protože  když  ji má hotel na bráně , víte, co asi za své peníze dostanete a máte přesnou představu o tom, co můžete očekávat.“

Napriek tomu si Radka myslí, že hotelier nikdy nesmie rezignovať na vľúdnosť, láskavosť a radosť z každého nového či starého hosťa. Dnes, v čase sociálnych sietí, totiž klienti neváhajú a s obľubou píšu recenzie na ubytovacie zariadenia, s ktorými majú  pozitívnu či negatívnu skúsenosť. A tak je to podľa Radky správne, pretože tí, ktorí svoju prácu robia srdcom, musia byť za ňu odmenení.  „Třikrát hurá za recenze, protože hosté jsou svým spůsobem marketéři!“

Vráťme sa však k inej etape Radkinho životného príbehu.  Po dvoch rokoch, ako sa odsťahovala do Nemecka, sa musela učiť niečo nové. Tentokrát to, ako byť mamou.

Radka svoju prácu skutočne miluje a vníma ju doslova ako poslanie pomáhať. Aktuálne pracuje na diaľku a je obklopená fantastickými klientmi. Nič však nenahradí chvíle strávené s tými najbližšími. A tie najvzácnejšie prežíva Radka so svojím synom. „Můj syn mě učí trpělivosti − jsem od přírody netrpělivý člověk, mám hned řešení, ničeho se nebojím. Problémy nemám .  S ním se mi podařilo částečně v životě zpomalit a užívám si ty chvilky na hřišti. Houpu se, jezdím na kolotoči, na skluzavce. Je to fajn vypadnout z práce, když  vyzvedávám syna ve školce, a jít na hodinku-dvě ven. Koupit si gumáky, skákat v kalužích, stříhat papír a lepit ho, sbírat po něm drobečky ze země a být, i teď po třech letech, často nevyspalá.“

Vedieť sa tešiť z maličkostí, užívať si momenty šťastia v živote a brať svoju prácu ako poslanie, to môže byť receptom na šťastie.  „Mám nádherného syna, prosperující firmu, pracuji na dálku, jsme obklopeni fantastickými klienty, kteří nás mají rádi a my máme rádi je. Spoustě z nich jsme pomohli. Někomu méně, někomu více. Je za námi kus skvělé práce a ještě v ní dlouho budeme pokračovat.“

Autorka. Eva Vašková